Teoretické rychlostní limity

Za situací, kdy došlo k dopravní nehodě vypovídá valná většina účastníků tak, že se v době nehody, nebo před ní pohybovali rychlostí dle rychlosti stanovené v daném místě, tj. nejčastěji 50 km/h a 90 km/h, a to i za různých okolností, které představím dále.

V případě, že nedojde k dopravní nehodě je níže uvedený text pouze čirou teorií, proto nechť ti, co nikdy nebourají dále nečtou.

Rychlostní limity jsou, jak už název “Nejvyšší povolená rychlost” napovídá, jakýmsi maximem, které je možno legálně využívat, v praxi však ale za ideálních podmínek.

Pod ideálními, resp. standardními podmínkami si lze představit zejména tyto:

  • vozovka v relativně dobrém stavu povrchu bez výmolů, výtluků a vad (na některých úsecích rarita),
  • povrch je suchý a čistý,
  • relativně přímý úsek komunikace, bez oblouků s poloměrem cca do 100 metrů,
  • denní doba, kdy viditelnost není snížena,
  • přívětivé povětrnostní vlivy (bez deště, sněhu, náledí, apod.),
  • nesnížený dohled vlivem porostů vegetace či překážek,
  • dobrý fyzický a psychický stav řidiče
  • a řádné se věnování jízdě.

Pokud nejsou tyto podmínky splněny, je vždy nutno rychlost jízdy přizpůsobit uvedeným vlivům.

Příklady nutnosti přizpůsobení rychlosti uvedeným vlivům jsou namátkou:

  • noční doba – možný výskyt chodců v jakémkoliv stavu – rychlost přizpůsobit dosvitu světlometů (výjimkou je například dálnice ve vztahu k možnému výskytu nelegálních chodců, či neosvětlených překážek),
  • vzrostlá vegetace, překážka, výhled zakrytý obloukem – rychlost přizpůsobit vzdálenosti, na jakou má řidič rozhled,
  • mokrá komunikace (nebo extrémy ve formě sněhu a náledí) – rychlost je nutné upravit dosažitelné adhezi mezi vozovkou a pneumatikou,
  • znečištěná vozovka, kdy lze znečištění očekávat – např. blátivé stopy, štěrk, apod. (výjimkou může být olejová skvrna či náhlá nečistota),
  • únava, alkohol, drogy, apod.

Na závěr uvedu pouze to, že pokud se na silnici nic nestane, můžete si o uvedeném myslet cokoliv.

V opačném případě se však tyto vlivy zkoumají a mají zásadní dopad na posouzení příčiny dopravní nehody, a to z hlediska tzv. přiměřené rychlosti obvykle ve vztahu k okolnostem, které lze předpokládat, resp. předvídat.