Byli jsme opět svědky nevídaného koncertu lží a fabulací advokáta a znalce. V případu tragické dopravní nehody narazilo vysoké a hmotné moderní vozidlo s opilým řidičem o půlnoci ve velmi vysoké rychlosti do pomalu jedoucího miniauta staršího data. Při vyšetřovacím pokusu v noční době, který měl ověřit na jakou vzdálenost mohl řidič vozidla vidět vozidlo před sebou, soudce i státní zástupce viděli obrysy vozidla na 115 metrů. Soudce dle záznamu dokázal dokonce přečíst registrační značku. Obviněný na tuto vzdálenost neviděl nic (advokát měl taky mlhu) a až u vzdálenosti 50 metrů připustili s advokátem že by možná přece jen už něco vidět mohli.

Dle rozboru vláken žárovky bylo osvětlení předního vozidla funkční (zadního rovněž).

Obhajobou přizvaný velmi zkušený znalec (z hlediska věku) nedokázal vysvětlit jakou metodou zjistil rozdíl rychlostí vozidel pouze 50 km/h.

Při vypočtené minimální rychlosti zadního z vozidel 120 km/h a rozdílu rychlostí obou vozidel minimálně 90 km/h však právní konstrukce spočívající v nevidění překážky těžko může obstát, jakkoliv je dojemná.

Pokud by přesto mělo být osvětlené vozidlo vidět na 50 metrů, řidič se nemohl pohybovat rychlostí 120 km/h, protože i při uvažování poměrně krátké reakční doby v noční době a velmi intenzivního brzdění, přiměřená rychlost, kterou mělo vozidlo jet (odpovídající dohledu 50 metrů), nepřekročí 77 km/h.

Poměrně vysoký ač zatím nepravomocný trest 7 let odnětí svobody a 8 let zákazu řízení naznačil, že takto tedy ne.